Jdi na obsah Jdi na menu
 


Absolutní Horko

7. 7. 2013

ABSOLUTNÍ HORKO

 

létat mezi nebem a zemí

držet svůj strach na krátko

milovat je dar

božské souznění

na střeše osudu stát

zcela nahý

a nechat blesky a déšť

ať ti sílu dají

mokré vlasy

které na tobě hladím

jsou hladké plné lesku

dám ti ruce do nich

a všechny kapky osuším

když jsi sama sebou

když se staneš láskou

všechno se ti vrací

hlava ti těžkne

a sny se blíží

já se stávám tebou

stále ještě silnější

kdo chce něco zažít

kdo chce svůj svět

má plné ruce lásky

a chrání jimi svět

k nohám ti padá

všechno po čem toužíš

jako kvítky růží

déšť plný vůní

rozpálené ulice

jdu za tebou

na konec světa

kde čekáš ty

krásná a čistá

jsi jediná na celém světě

jsi někdo zvláštní

a já se vracím

domů do svého lůna

abych souzněním odčinil

všechny své hříchy

má jediná milá

dokonalá jsi

a nemám žádné brýle

ty spadly už dávno

když jsem tě prvně

držel v náručí

masky leží na zemi

klidně po nich šlapeš

když tančíš

tak krásná jak jen můžeš být