Jdi na obsah Jdi na menu
 


Až Jednou

20. 10. 2014

AŽ JEDNOU


až se opět rozední

až slunce vstoupí na oblohu

až tvé ruce dotknou se

zase mých vlasů

až si dáš svůj šálek

voňavé kávy

až všechno v sobě zapomenuté

dáš do světa

až se něžně usměješ

a já se rozpustím

až ven odejdeš

pro krásnější návraty

až budeš v sobě

hloubce nekonečných moří

až se staneš vílou

do které jsem blázen

až poletíš oblohou

jako noční hvězda

až políbíš mou tvář

celou svojí vášní

až sluchátka si dáš

a struny v tobě rozezní

až s výkřikem půjdeš spát

a něhou se probouzet

až svoji nevinnost dáš

mezi krásné kvítí

až prolomíš věčnou hradbu mlčení

a řekneš vše co v sobě máš

až se zase podíváš

do svého nitra

až slzy budou téct

budeš pořád moje milá

až se ztratíš ve zmatku

budu při tobě stát

až se vrátíš z neznáma

zase budeš vyprávět

až bude celý svět

zase jenom na obtíž

až odbočíš do ulic

kde žádné světlo nesvítí

až budeš se bát

stejně všechno překonáš

až pochopíš svůj svět

budeš silnou osobou

až necháš se nést

na vlnkách svou loďkou

až přijmeš život opravdově

až budeš ve své nahotě

vždy ti budu blíž