Až u nebe
AŽ U NEBE
tam ve výškách hor
i u skalnatých špiček
tam kde hory dotýkají se nebe
i tam je naděje
bezbřehá naděje usmíření
v lidské pýše jsme tak neomylní
tam kde hory dotýkají se hvězd
tam dne spíš sama
jako obvykle
co bylo všechno je nám cizí
netrhám jablka poznání
i tam kde hvězdy
padají horám do vlasů
budeš zakletá
neosvobodí tě žádný princ
ani já nemám čarovnou moc
i kdybys tam vílu potkala
nedokáže pomoct
jaké jsou myšlenky
i tam až u nebe
jaké to je
když slunce do hory vpluje
ty vrcholky v mracích
na nich už jen sníh
stejně se nedotkneš nebe
ustoupí před námi
posíláme zprávy
sami sobě zmatené
i když umřeme
nebe se neotevře
na skalách hor
snažíš se udržet
nespadnout do propastí
co rády obklopují tě
kdo hodí záchranné lano
tam mezi kameny hladké
zadívám se ti do očí
oba nás stejně neunese
obětuji svůj život
abys mohla žít
polibek poslední
než to lano pustím
s pokorou přijmu svůj trest
jen šťastná buď
chtěl bych říct
než tvá náruč na milost
vezme mě.