Barvy Podzimní Duše
BARVY PODZIMNÍ DUŠE
ať mi svět promine
mou věčnou nespokojenost
ten dotyk života
kdy jsem se probudil
jestli mi rozumíš
kam ztratil jsem svou hlavu
kam položil sebe
podívej se na nebe
i do mých očí
ptám se jaký rozdíl
mezi nimi je
vždy se v nich zrcadlí
jen to co jsme
jestli blázni
nebo děti
jestli dospělí
co v sebe nevěří
až se probudíš
z věčných těch snů
chci jít do života
teď už opravdu
z cesty všechny překážky
lehce jednou paží
dokážu zvednout
a odstranit dnes
než ztratím svou sílu
co v žilách mi koluje
na poslední hvězdu
co nad ránem svítí
dnes zase usměji se
postel než ulehnu
a nechám si zdát
jen a jen o tobě
jak se mne dotýkáš
jak se umíš smát
pak kostely modlitby
už opravdu netřeba
na svém věčném
pořád ještě lpíš
nechceš se obrátit
a opravdu jít
já básník možná
ale blázen určitě
to jediné znám
ještě jedna cesta
vede mne do nitra
ta přes lásku
ta je ta jistá
než zvedne se mlha