Bez Přestávky
BEZ PŘESTÁVKY
nebeská jízda
na horské dráze
ve všedním dnu
každá cesta přeci vede
do nejtajnějších zákoutí
lidské duše
patřím přeci lásce
sám jsem se jí odevzdal
topím se v dešti
z nebe padá voda
plná polibků
nastavím jim tvář
ať mne prosím pohltí
jedna báseň za druhou
do hlavy se vkrádají
chtějí sami sobě
něco důležité sdělit
energie lidí
střetnou se v bodě
v tom velkém třesku
nová bytost vznikne
chci jí pozvat dál
nechat jí říct
co všechno v sobě
pro dnešní den má
já se jí vzdávám
procházím cestou
po níž nikdo nechodí
uzounký chodníček
plný bláta a trní
kdo vstoupí na tenký led
vlastního sebepoznání
v tichu náhle na povrch
neznámé věci vyplavou
nelze všechno doručit
něco nech pro neznámou
vejdi do srdce
klidně se tam usaď
máš tolik možností
a já jsem s tebou rád
v lásce jsem našel
co nemohl jsem dřív
poznat v tom světě
kde bál jsem se žít
teď si v klidu kráčím
tebe sebou mám
už nebojím se létat
když spolu s tebou
křídla svět mi dal