Blázen
BLÁZEN
pohled na červánky
co oblohu si brázdí
v nich malá víla
plavoucí si svoje žití
tam jsem zahleděn
nepoznán sám sebou
opět se přesvědčím
jak moc mi chybíš
tohle je život básníka
proklet nebem
nepochopen zemí
hlavu do dlaní
zase si dnes dám
je v tom všechno
co mohu ti dát
jen ten jeden dotek
než se rozloučíme
na další křižovatce
otočím se ohlédnu
vidím spálenou zemi
v nocích slzy ze snů tečou
to touha mě spaluje
drží pod krkem
ty stále jen ty
ozýváš se mým nitrem
jak ty můžeš být mnou
když já jsem tebou
románový příběh
nepochopení a z něj pramení
další smutek
otočím se na patě
čelem k tobě stát
tohle je mé přání
snadné a vzdálené
poloviční blázen
a jeho trapné verše
okolo tebe stále
kroužím jak pták
kořist a lovec
kdo je vlastně kdo?
sám už přehled ztrácím
na dně sklenky nedopité
usazuje se kal
tak tohle je teď vše
nemám co ti dát dál.