Bláznivé Večery
BLÁZNIVÉ VEČERY
místo své
na slunci vydobyté
osud se nezalekne
těch mých pár slov
které jsem prodal
už dávno pod cenou
tu lásku v mém srdci
tu dávno zapomenout
znovu jsem probudil
aby mohla žít
ten pramen života
který je v nás
znovu nechat vytrysknout
milovat a tvořit
každý krok do neznáma
než budu znovu žít
a já se chci dívat
na vrcholky hor
i na ty mraky nad nimi
a všechno vnímat
tak krásně něžně
jen natáhnout ruce
chci v nich cítit
jak krev pulzuje
chci v dlaních cítit
tvou kůži
i lásku v srdci
tak moc ji potřebuji
když se všechno loučí
a odchází spát
teprve potom se probouzím
a už nechci ztrácet
ten drahocenný čas
a čekat na další život
je tolik lásky ještě
co nestihl jsem poznat
ještě tak hluboce
polibek na tvář
a já se rozplynu
zbude ze mne jen prach
a přesto budu živější
než leckterý z vás
co stojí u silnic
a stopuje sám
čekajíc na zázrak
který se nestane
když sám nebudeš chtít
a budeš utíkat
před sebou do neznáma.