Bláznův Deník
BLÁZNŮV DENÍK
tak dnes by to mohlo jít
dotknout se hvězd
na nebi je jich tolik
tak kterou vzít a jít
po čem naše hlubiny
tak strašně touží
jak dostát svým slibům
přestože jsou matoucí
jak dívat se ti do očí
přes svou plachost
tam někde na té dlani
skrývá se celý svět
tak najdi ho hned
dotkni se tak něžně
třeba tvojí kůže
jen lehce a bez obav
projdi ten svět
který prý už znáš
a já se ztrácím v myšlenkách
tak často můj blázne
jestli se něco vrací
bude to tak neustále
dotěrné otázky
napíšou křídou
na tu starou zeď
kdybys znala odpověď
někdy za hlubokých nocí
mi jí tam klidně nech
a já se dívám na ten déšť
co smývá všechno
a to nejen z cest
jak mizí to praménkem i řekou
do kanálu pod tvou cestou
a básníkům dochází
ta věčná trpělivost
klepeš se strachem
před každým řádkem
co v tvém těle bloudí
a hledá kde by opustil
tvé útroby a spatřil
světlo světa
když všechno se stává
jen rýmem i jinotajem
a já se za ním skrývám
až budeš to luštit
jako nějakou křížovku
vzpomeň si na autora
co sedí v tom koutku
kde ticho kráčí po stěnách