Blíží Se Splynutí
BLÍŽÍ SE SPLYNUTÍ
třu si ruce o sebe
přemýšlím jak psát
snad báseň další
co ze srdce pramení
letět až k oblakům
dotknout se duší
chci u tebe spočinout
jako tráva luční
chybí mi tvůj hlas
tvé něžné dotyky
místo všeho co je v nás
koukám tady do tmy
položím se na záda
chci dívat se do oblak
od úst stoupá pára
hledám tě v nebesích
když nejsi na zemi
tvé místo v nebi
tam odkud jsi
tak strašně hledám
až stanu se obláčkem
až odletím s nimi
budu se tě stále ptát
na všechny otázky žití
jestli mě ráda máš
a v co vlastně věříš
co pro tebe znamená láska
kam se srdce řítí
může být propast bezedná
miloval jsem tě dřív
než našel jsem se sebe
v tvých očích je všechno
proto tak rád dívám se tam
věřím v lásku
a žiju jí
tak jako tebou
když se ke mně přitulíš
usni a spi
v mém náručí
plameny z krbu
naše souznění osvítí
a já jsem šťastný
jsem v této básni
jako v tobě rozpuštěný
krásná jsi jako nebe
kam tak rád hledím
tvá síla všech živlů
v tobě se snoubí
s nekonečným prostorem
a já ti kráčím vstříc
stanu se tebou
jako už tolikrát
nikdy si neodpustím
říct ti všechno co cítím
a kdo jsem.