Bos v Dešti
BOS V DEŠTI
s něhou a láskou
beru si do dlaní
tvé ruce unavené
chladem a deštěm
zahřeji tě láskou svojí
na každičký prst
dám ti tisíc polibků
budu stát v dešti bos
klidně i bez kabátu
když můžu být s tebou
zaslechnout i jediné
slůvko plné lásky
zahledět se do očí
své krásné černovlásky
něžně se schoulí
ke mně do náruče
v tu chvíli svět
jen závistí pláče
květiny schovaly
i sklonili své květy
zbyli jen zvonečky
jenž k zemi hledí
a já svým zrakem
stále sleduji tebe
pod tíhou té lásky
co mě krásně naplňuje
stále budu se ptát
kam v životě patříš
chci mít místo vedle tebe
na slunci i na dešti
poslouchat vítr v korunách
nad námi čarovné nebe
co vykouzlí nám dnes
řekni mi co chceš
než mě svět přemůže
stanu se snem
co nikdy nepláče
v každičký okamžik
tvého žití
chci být tvůj
soukromý malíř i básník
pod hlavu polštářek
zadívám se do hvězd
budu v nich číst
náš osud vlků
tam kde končí vesmír
tam dnes dojdu
přinesu ti růži
tentokrát bez trnů
přečtu ti tuhle báseň
a dám ti ji do vlasů.