Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čajový Dýchánek

18. 6. 2017

ČAJOVÝ DÝCHÁNEK

 

snad naprosto dokonalá

v mých očích se zdáš

květino nádherná

zrozená z vůně

celého světa

napíšu ti báseň

možná hloupou

když se bude chtít

jen jeden krok do neznáma

a může přijít loučení

třeba cesty se dělí

všechno v nás

však zůstane navěky

cesta naše dává nám

přeci různé možnosti

a já tě miluji

celým srdcem odevzdaně

jako malé štěně

tužby se zhmotní

a já nevěřím už na zázraky

vždyť život sám

je dokonalé souznění

se vším kolem tebe

tak nedívej se na mne

tak strašně smutně

hladím tě něžně

a v duchu tisíce slov

za minutu proletí

přestože o ně nikdo

vůbec nikdo nestojí

bolest u srdce překonám

zase jenom slzami

které očistí

mojí duši od smetí

pravidelný potřebný úklid

pár dnešních polibků

než pohltí tě dav

asi zve tě na jedno

i přesto jsi černá ovce

která netuší zase dnes

kde prý je to pravé slunce

a hledí do srdce

nejchytřejší studnice

nálad a pocitů

to opravdové pro něj

není nikdy překážkou

lásko v dálkách

jsem ti pořád blíž

než doopravdy tušíš