Časoprostor
ČASOPROSTOR
jak se čas
s časem sešel
všechno už uteklo
stal jsem se dvorním šaškem
každého království
dívám se i divím
jak všechno si běží
a na rtech píseň
kterou jsem nesložil
za okny běží
utíká krajina
z kopce rychlá jízda
nějak se ztrácím
v lidském vnímání
i ten čas je mi cizí
včera dnes i zítra
jen prázdná slova
a tak se podívej
jestli alespoň
zůstala nad hlavou obloha
jen peklo je jisté
vždyť všichni tě straší
za každý svůj skutek
jen oheň a prokletí
tak čemu věřit dřív
srdci nebo hlavě
lidem nebo sobě
tak nějak všechno
co chtěl jsi mít
napsáno máš v tváři
a mezi tím vším
jak pták letíš
a nemáš nic víc
jen lásku v dlani
tolik si o ní stál
já budu tvůj muž
když jsem si to přál
tak pojď o něco blíž
dej mi ruce do dlaní
hřát či zmrznout
tolikrát ses ptal
a jestli tvá víra
má v hlavě protivníka
nemá cenu zápasit
jen na vlnách
nechat se nést
svou vlastní symfonii
nechat hrdlem téct
jako volný skřivan