Čekám Před Branou
ČEKÁM PŘED BRANOU
uprostřed ostrova nicoty
kde se teď nalézám
hledám body záchytné
ty které potřebuji
pro život co vedu
pro všechna ta úskalí
co jsem si vymyslel
na prahu žití
svoje dávné tužby
z minulých životů
nechal jsem kdesi
má energie bloudící
studeným vesmírem
hledá novou schránku
v těle nějakém
na dalším břehu
jeden z nás opuštěn
čeká na druhou
polovinu svou
jestli láska spojuje
co nás může rozdělit
smrt to není určitě
snad jen pohled na život
jako takový
energie opačných pólů
prý se k sobě přitahuje
a pokud budeme úplně stejní
co nás může čekat
nevím
hloupě se ptám
na každém znamení
co život mi dává
hledám nějaké chyby
měl bych něco udělat
a neumí sis poručit
co má smysl velký
co opravdu je důležité
mezi povinnostmi
často se ztrácím
a neumí rozlišit
důležité od zbytečností
utíkám do svého hradu
pro ten klid
kterými teď nějak chybí
pro ten velký nadhled
co měl bych mít
a nemám nikdy
jen ten vnitřní neklid
co spaluje mé srdce