Černý Oceán
ČERNÝ OCEÁN
dej mi alespoň naději
na světlo ve tmě
dej mi můj anděly
polibek na skráně
rozhoř se ohni
nenech mě zamrznout
každý den čekání
prožít mi dovol
hluboko v duši
tam kde je to místo
dokážou mě zranit
slova i činy
pod dekou schoulený
v naprosté zimě
kdo zahřeje mé tělo
roztrhané srdce
v kousíčku trápení
možná záblesk naděje
dnes jsem však zesláblý
nedojdu do cíle
svou hlavu uložit
nechat ji odpočinout
žádnou z mých myšlenek
pro dnešek neposlechnout
dát se ji na talíř
obrovskou porci beznaděje
lžící ji sníst
a dívat se na nebe
a prosit za odpuštění
i když není koho
pak přijde ráno
stejně zase nevstanu
nechat se unášet
na vlnách světa
být jako vítr
moci chvíli létat
třeba bych viděl
co teď nevidím
a srdce pukají
jak skály v počasí
ještě jeden skok
přes celé údolí
pod nohama nic
přesto se pokusím
dosáhnout druhý břeh
chci na chvíli zapomenout
co v hlavě je dnes
mé srdce v slzách
skládá další básně
kdo bude číst
řádky neposedné
od začátku do konce
černá nit se vine
příběh je u konce
odletí do kraje