Cesta Kolem Sebe
CESTA KOLEM SEBE
nemáš někdy trochu strach
všechno se nám rozplyne
nezůstane vůbec nic
co nás stále spojuje
třeba láska odejde
nouzovým východem
hledíce do nebes
nepochopíš přeci jen
co se stalo dnes
proč všechno něžně společné
odnesl ten sen
nezůstane na kameni
ani jeden kámen
vždyť nepochopen můžeš být
a zemřít třeba náhle
v kapse najdou jen
ten dopis poslední
co dával lidem rozloučení
s láskou mého srdce
zapomenutou na rozcestí
kdy nedokázal jsem
pochopit ten smutek
v jejích očích
tak krásně hlubokých
plných lidských osudů
ty studánky staly se
nečitelné pro mé srdce
zatvrzelé proti všemu
co mohlo by ho ohrozit
a vzít mu jeho útěchu
neměj strach z nočních cest
z návratů bláznivých lidí
všechno máme napsáno
tam v srdci jediném
pro nás dva společném
jako básník můžeš žít
jako člověk milovat
kdo chce znát ten rozdíl
mezi být a žít
musí se jen dívat
třeba najdu ten klíč
co v sobě dávno mám
třeba jednou pochopím
proč mám tě tak rád
nebo budu jenom žít
vraždit každý den
nemusím mít všechno
co jen je člověkem
stejný stále a pořád
možná někdy rozdílný
kdo pochopí ten sluneční
kotouč svítící
nám lidem nad hlavou
prostě ho tam vidíš
a nic už neřeš