Cestovatel
CESTOVATEL
lásky plný měšec
hvězdné dráhy nad námi
kousek srdce v dlaních
než znovu se nadechneš
pod hladinou cítíš sebe
v souznění té přírody
já nechci vidět nekonečné
stačí mi
že jsi
tak opravdová a dokonalá
se svou láskou ve vlasech
mé srdce touží
po sblížení s osudem
než navrátí se bolest
všechno v jednom prstě
i ta kapka krve
která nese život
sedlina ve sklínce
od vína s barvou rubínu
a pohled do nekonečna
zasněný výraz
klidné nepochopení
cesta je jen jedna
kdo ji kdy pochopí
mám tě ve svém těle
každá myšlenka ti patří
nemůžu odolat
slunce mě už nepálí
jen trochu jídla
dám si dnes
ten hlad mě provází
nechci čekat na zázrak
chci jen žít
nemám času na zbyt
projít dveřmi do neznáma
až zapadne za mnou petlice
probudím se opravdový
moře všeho kolem mne
v klidu si odplouvá
má chuť je nekonečnou
tváří v tvář
všemu co jsme byli
teď náhle bledne tvář
těch co zůstali stát
v moři peněz mají modlu
a teď jeden doušek vody
když vyschlo mi patro
nelením a věřím
mám svou víru
pomodlím se ke všem bohům
klidně skloním hlavu
neušetřím slova
za jejich tajný smysl
prostři ten svůj stůl
láskou na polštáři