Chaos Na Cestách
CHAOS NA CESTÁCH
ptám se tebe má lásko
nakolik se struny dají
napnout a napnout
než kov svou sílu povolí
uvnitř svého srdce
kde mám svou vášeň
nejkratší cestou
pozval jsem tebe
tenhle svět je náš
a nikdo nemá právo
cokoliv nám brát
víš moje zlato
jsem někdy zmatený
na křižovatce hvězd
světlo tvé v klidu vnímat
bezbřehý je svět
od pólu k pólu
lidé se plahočí
a jejich život
jim prsty opouští
a síla jenž je zrození
upadlo do trávy
mezi kříže pohřební
nechci tam skončit s tebou
láska má spoustu tváří
a ještě více cest
však jediný konec
splynutí dokonalé
milování duší
jen málokdo vůbec tuší
co skrývá se za ní
odhoď dnes svůj šat
buď na chvíli můj kat
chci svou hlavu
dobrovolně dát na špalek
jak směšné
být teď šašek
a ty má královno
přines mi prosím
do srdce zase živé vody
ještě kousek tam
kde jsou ty dlouhé schody
kde můžu z nadhledu
s tebou za ruku
sledovat naše milování
vášnivé a nekončící
teď se staneš svědkem
splynutí duší
má lásko víš
kdo tohle všechno tuší
rozum konečně v koncích
a tichá prázdnota
když nad ránem usínáš
pode mnou znavená
splynutím naším.