Chybí Mi Slunce
jestli vidíš dál
než za jeden den
za tmu tmoucí
a vidíš světlo
které na konci jest
tak řekni klidně slovo
půjdu tam též
spálím všechny mosty
nenechám nic
ani kámen na kameni
vykročím do neznáma
a pak se vrátím
roznesu tu novinu všem
ať cítí a vidí
o čem život je
co všechno mezi lidmi
místo lásky
v žilách koluje
zaháníme alkoholem
své temné stíny
bývalé minulosti
pak se možná posadíme
a hledět budeme vstříc
čekat na východ slunce
jak v modři a zlatu
utopí tu věčnou tmu
jen klidným hlasem
já se ptám
kdo uvidí to prozření
když zatvrzen
ve svých myšlenkách
nechci ani o krok
ustoupit černotám
snad jen slzy
ještě můžu držet
schovávat za smích
který je falešný
jako moje maska
kterou jsem na tvář
už tak dávno nasadil
abych nikdy neměl
strach ze všech
které potkávám
když jsi tak daleko
a chybí mi tak strašně
tvá náruč
co mne ochrání
před světem i sebou
když bojím se o lásku