Co Bych Si Přál
CO BYCH SI PŘÁL
sám sebe doháním
na závodním okruhu
vidím svá záda
zpocená a špinavá
když tě tak strašně
miluju víc než vše
co potkal jsem dosud
unaven usínám
s písní tvou na rtech
chci hodně poznat
ještě víc dát
vždyť láska nehoří
jako kamení
v květech na zvětralých skalách
vidím všechnu krásu
skládám z nich po nocích
tvůj krásný obličej
buď mi mou paní
vždyť o víc neprosím
jen poznávat tebe
a tvá tajná zákoutí
kolik jich jen může být
zdá se mi jich
v tobě nekonečně mnoho
slzy tvé
obrazy jsou také
tvé duše raněné
když skládá své světy
chybí jí dílek
ten ze všech nejdůležitější
zátiší s klidem
tak prosím jí ať nepláče
chci tě celou
ne jen kousíček
chci tě skládat
od rána do večera
chci v tobě číst má kniho
jsi tak nádherně tajemná
co dělat když zrychlí se dech
než projdu branou
ze zlata a jiných drahých kovů
než vstoupím do tvé zahrady
pokleknu má lásko před tebou
chci ti toho tolik říct
vyznat ti lásku
při slunce východu
když den je ještě tajemný
zadívám se ti do očí
a všechno řeknu ti
to čeho jsem plný
totiž našich snů.