Co Doopravdy Slyším
CO DOOPRAVDY SLYŠÍM
vždy když vidím slunce
myslím na tebe
jak ve své dokonalosti
vidíš vše
v úplně jiných
zvláštních souvislostech
v poli plném kukuřice
ztrácíme se zase
každý spolu
i každý zvlášť
jen mocnější z nás
opojeni vínem
ve kterém cítí
nesmyslnou víru
jak jsou něco víc
budou stejným prachem
který vítr roznese
po celé planetě
jako ti ostatní
a v tom je to všechno zakleté
k čemu jsou ti peníze
za své štěstí
je nikdy nevyměníš
v lásce s tebou
v té obrovské hloubce
jako nejhlubších oceánů
toužím se dotýkat
tvé horké kůže
když ve všem tom čase
který mne obtéká
vidím náhle
jak svět se mění
v našich duších
i barvy vnímáš jinak
tak se ještě divíš
když cítíš v prstech
mravenčení z očekávání
co čeká tě za dalším rohem
b toku tvých myšlenek
není více vět
které tě rozbrečí
jako v našich prstech
na dlaních klíček
jak o dětské pokladničky
ten přívěšek na srdce
darovaný od tebe
za bouřlivých nocí
když se stáváš vším
v co kdy věřím