Co Je Ještě Normální
CO JE JĚŠTĚ NORMÁLNÍ
ještě v dlani
mám své srdce
tlukoucí a živé
než se stane nadbytečným
a bude puštěno
odplave po řece
do neznámého moře
asi budu dlouho živ
přes své věčné hříchy
není mi dáno do vínku
prožít život bez bolesti
co si počít s hlavou
a jejími myšlenkami
vždyť chci jít s dobou
a neutápět se v žalu
není horší být
přemýšlivý člověk
snad v jednoduchosti
je také klid
a schovávat hlavu
do pískové země
není navždy řešení
vystoupám do nejvyšších pater
nikoliv po schodišti
dnes jen po lešení
pod nohama propast
otevřený chřtán
spolkni mne i s bolestí
ať už není nic
ani ranní vstávání
tak si píšu
něco dlouhého
dejte mi to do epitafu
až tu jednou nebudu
na sobě temný stín
co nebyl nalezen
pohybuji se jak hlemýžď
od nerovnosti ke štěstí
za poslední zatáčkou
cílová je rovina
nedostižná meta pro mě
zase budu poslední
v ruce růže
ty co byly pro tebe
teď z nich kvítky padají
a já šlapu po nich
ke své smrti blíž
po koberci růžovém
kdo tohle může říct