Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co Není Vidět

22. 11. 2020

CO NENÍ VIDĚT

 

jsem zblázněný

do světa pod sebou

když se vznáším

na obláčku nad světem

chci se stát hvězdou

a svítit do řek

jezer i oceánů

vidět v nich svou tvář

a myslet si své

své obrazy na zdi

budu dnes malovat

ať ten svět kolem

získá nové barvy

chci se jen smát

a držet tě za ruku

pak bude všechno fajn

jedu někam pryč

cesta stala se cíl

tak k ní tak přistupuj

neboj se vrat

co se právě otvírají

nezavřou tě navěky

nezůstaneš uvězněný

položím si tvář

do svých dlaní

ať nejsou vidět

ty slzy bolesti

pro dnešní den

jen do rukávu utřít

a pak naučený úsměv

tohle všechno tu mám

napsané na každý

svůj krok do života

který ještě udělám

než budu se mýlit

a pak to všechno zanechám

napospas osudu

taktiku spálené země

kterou právě dělám

vždyť všechno uvnitř

se bouří uvěřit

co všechno páchám

ve jménu víry

o svém dobru

o své pohodlnosti i lenosti

tak když vypíšu se

ze svého hříchu

snad bude menší

nebo se smaže