Co Nikdy Neprodáš
CO NIKDY NEPRODÁŠ
jak se cítíš
jak se díváš
na svět právě probuzený
když všechno mezi námi
je tak krásné
když slunce vychází
na obloze mraky rozhánět
když se cítíš
zapomenutý a ztracený
ve světě bez krásy
není vidu ani slechu
o všem jen veverky
v korunách stromů
zase si šeptají
nehledám nic víc
než to co mám
nespokojený a ztracený
z toho co prožívám
možná zní to divně
ale je to tak
ve svém nitru boj
z toho kdo bude vítěz
bojím se víc
než boje samotného
malý chlapec
podplacený rodiči
za každá úsměv
co namalovaný na tváři
nechci říkat nikomu
jak se cítím právě
chci jen pobýt na světě
v souladu se sebou
což se mi moc nedaří
vždy jen něco jiného
na práci mám
než to co cítím v kostech
že bych měl udělat
kdy jsem naposledy
objal jsem tě
až ti došel dech
kdy naposledy polibek
až není nic než my
dal jsem ti
všechno se vzdaluje
na křižovatce osudů
jen cesty milenců
kříží se znovu
na hvězdných drahách
uprostřed jejich vesmíru