Ďábel Našeptávač
ĎÁBEL NAŠEPTÁVÁČ
tam kde hvězdy končí
kde na jeden nádech
hluboké dno najdeš
a na něm zapomenutý poklad
starověkých pirátů
kde sen se zhmotní
v tobě lásko má
kde všechno z útrob
ven se dostává
a tryskem se mění
v nekonečné souznění
a nádherné pocity
když se mne dotýkáš
tvé teplo do mě vniká
a zahřívá mé tělo
které po tobě touží
oheň vášně
spalující kapky deště
v tomhle krásném žití
na koberci pod palmou
dnes budeš mou hostinou
ochutnám tě krásně
ledové ostří a oči
vášní zaváté
když slunce vychází
chodím spát
když bloudím v tobě
znovu se nalézám
jako malé dítě
sledující mořskou pláž
příboj co dává nové
a staré do moře nosí
život jako koloběh
také se tak cítím
narozený i umírající
jen v očích život
a v srdci láska
která nepotřebuje nic
měsíc zrcadlí se na hladině
a já přemýšlím
jaká touha ve mně
tak krásně klíčí
roste až do nebe
a tam se spojí s počátkem
s první noční hvězdou
která tak krásně voní
a její světlo
ukáže mi tu cestu
kterou chci dnes jít