Děkuji za náhodu
DĚKUJI ZA NÁHODU
dnes jsem tě zachytil
v letu nad katedrálou
kolem nádraží
zachytil tvou ruku
políbil tvá ústa
řekl spoustu něžných slov
jsme takový jakého mě chceš?
někdy si myslím
že moc ti beru
a ty mě tolik dáváš
tak já ti dávám
jen to co mohu
lásko
víš kolik je mraků
kolik jich může být
proč vítr žene je
chvíli tam nebo tam
k sobě a od sebe
bere jim formu i tvar?
já neměním se
jen mé srdce a vnitřek
jsou jiné
obohacené tebou
ano obohacené
jiné a krásnější
ten čistý cit
naplňuje mě
to ty jsi našla mé
to opravdové já
a toužíš po něm
někdy víc než já sám
tak ještě nějaký čas
projít spolu les
na konec jeho
tam kde listí přechází
ve sněhový dvůr
jen bílá pláň
chci ukázat ti dálavy
ty modré
prozářené mrazem
takový snílek
blázen a pobuda
jsem já
ale opravdu tvůj
ne vždy čistý
jen tvůj a milující.