Dešťové Blouznění
DEŠŤOVÉ BLOUZNĚNÍ
jak krásné mohou být sny
o to těžší bude probuzení
já v dálkách svých
ztracený a zapomenutý
koušu se do rtů
nesmělý a mladý
krok za krokem
k sobě ještě blíž
odpočinek na lůžku
a všechno s tím
v zádech trochu bolesti
jak stáří na mne přichází
tvé tělo na lůžku
tak krásně teplé
chci ti dát lásku
dokud ve mně je
a další slova
už tak nějak zbytečná
odnesu do hrobu
kde pokaždé vstávám
toužím po tvých křídlech
ať vyneseš mě výš
chci dotknout se hvězd
poprosit je o odpuštění
už není v našich silách
dojít všem svým závazkům
když volnost v hlavě třímá
už nevrátí se zpět
co bylo nám diktátem
a co je vlastně vykoupení
proč po něm lidé touží
za své hříchy odpustky
fronty na ně stojí
až další nový den
odhalí nám pravdu
kdo nejde s davem
má nesmírně výhod
plout po moři
jen třeba v sudu
když věříš v sebe
nezlomíš se na duchu
všechno zvládneš
když vedle tebe
pevná skála
to jen tvoje láska
a nikdo nemá nikdy
práva na ní
nelze ti jí vzít
prodat ani zapomenout