Divadlo Červánků
DIVADLO ČERVÁNKŮ
zabalen pod deku
když horečka stoupá
vidiny na tebe
tělo snad roztrhá
duše je s tebou
kam podělo se srdce
jak přežít tenhle den
znovu a zase
ani jeden prášek
ze všech lékáren světa
nezabírá na tebe
je to láska čistá
trhám všechny fialky
na svahu strmém
šeptám jim své přání
než odplují korytem
té lásky a touhy
co stálá je
co chtít víc než tebe
kapku v moři
nalézt stránky nepopsané
bílí list krásný
kde mohu psát své řádky
vidíš co cítím
v každém verši
ta touha zakletá
kdopak jí osvobodí
dojdu až na desky
kde napíšu věnování
s podpisem vlastním
kdo jiný nežli ty
může pochopit
východy a západy sluncí
červánky co do prvních hvězd
tak nádherně hoří
hvězdy se dívají
na divadlo nevšední
i já z dechem
někdy rychlím
jindy pomalím
sleduji ho
i já jsem v něm postava
tak jako ty lásko
hrajeme komedii nebo tragedii
jménem nevšední žití
ostatní postavy někdy jen překáží
vystupme na jeviště
ukloňme se publiku
pak oponu nechme zatáhnout
budeme hrát za ní
nechci aby někdo viděl
co ve mně sídlí
ten cit k tobě