Dnes jsem opět umřel
DNES JSEM OPĚT UMŘEL
ležím na posteli
co nemá nebesa
pohled skelný
oči otevřené
ta podoba s mrtvolou
není čistě náhodná
jsem umrlec na márách
v odlesku mých očí
vidím hořet svíčky
kolem mě zas defilují
touhy duše zkažené
v pekle vodu vaří
na ty moje hříchy
opět umřu
mladý vnitřně starý
každodenní umíraní
vidím tebe přicházet
z dálky nekonečné
posaď se ke mně
pro tebe jsme zemřel
pro tvůj věčný klid
nedělej si iluze
už ti bude líp
přebolí v srdci smutek
nad ztrátou co není
umřu narodím se
koloběh do zblbnutí
jestlipak i mrtvoly
naučí se brečet
když je v zemi zasypou
tíhou celé země
vystoupím ze své role mrtvoly
obejmu tě ještě dnes
jen tobě pošeptám
proč musím zemřít naposled
nechte mě tu ležet
jen o to jedno prosím
co kdyby se vše změnilo
budu s tebou
radostný a živý?
líně padá déšť
z oblohy prokleté
v tomhle západu slunce
umřít ano nebo ne?
když tak toužím
po ruce tvé
po tvém těle
po tvé duši
jsem proklet životem
naposled, naposled
tak umřu zase dnes
ráno se probudím
doufám opravdu naposled.