Dochází Mi Dech
DOCHÁZÍ MI DECH
já vidím tvou tvář
v každém mraku
plujícím na obloze
dívám se za obzor
a vidím nekonečné moře
ještě jeden den
s tebou zase být
pod peřinou ležet
s tebou o všem snít
a nikdy nezapomenout
na všechno co jsme my
je jediné v nás
to opravdové pravé
láska a souznění
drží nás pevně
jako naše ruce
propletené pod stolem
a tvář rozjasněná
úsměv co se vkrádá
polibek ve spěchu
a už dveře zamykám
za mnou vítr vlaje
a pryč už utíkám
avšak v sobě cítím
tvou blízkost dál
jsi mi mnohem víc
než kdy přiznávám
ve sklence vína
na dně tolik pravdy
určené jen pro nás dva
tolik toho stále cítím
a někdy jen mlčím
místo abych zpíval
a tančil na louce
klidně na sněhu
bos s horkým tělem
až dech mi dojde
a všechno zlé
vystoupí ze mne
budu tak rád
když uvidím ještě nebe
nebo jednu hvězdu
nad svou hlavou
než ulehnu do trávy
tak krásně navěky usnout
s tou vůní pod hlavou
a v tom něžném snu
uvidím tě zase přicházet
ke mně mnohem blíž