Dojít až na útes
DOJÍT AŽ NA ÚTES
nové katedrály vyrůstají
kolem zmrzačených měst
samé betonové krychle
bez dechu a kyslíku
ach jak láká mě to pryč
zmizet z tohohle světa
utéct do čistoty
jen s tebou za ruku
hledat a nalézt
jednou ten život
ano ten po kterém toužím
víš jen ticho
klid a tebe
stromy a padající sníh
víš tohle je to co mě láká
to tiché souznění
uprostřed čistoty
v lůně samé podstaty
našeho žití
všechno co chceme
tam za snovou dimenzí
nalézám tebe
v zahradě neřestí
trhám ovoce
přesto všechno
mám a našel jsem
smysl všeho trápení
soužení a bolest
tvoji krev piji
jako pohár moudrosti
v tom srubu v horách
daleko od lidí
tam jsme si ti vysnili
a utíkáme tam
i kdyby nikdy žádný nestál
pomohl nám dojít
tam na ten útes
kde slunce navždy vychází
nehledejme smrt
pojďme spolu najít cestu
co vede nás k žití
víš lásko má
chci s tebou přesně sem dojít
abych tě mohl obejmout
konečně políbit
tak čistě a bláhově
hledět na ten východ slunce
jako jeden navždy spojený