Dramatická Pauza
DRAMATICKÁ PAUZA
všechno krásné
za pár dní uplynulých
už je zvětralé
ve sklence vína
které je nedopité
myšlenky odložené
po celé místnosti
za plentou obsah
jejich zapomenutý
a slunce jako provokatér
stále nahoru a dolů
po svém si chodí
nezajímá ho nic
tím méně lidi
a na lavici obžalovaných
dnes sedím sám
soud se koná stejně
i když trest už dávno mám
ve své hlavě zapomenut
nalezenec nocí
jen ještě níž
než ďábel půjde
do svého sklepení
já sestoupím
až budeš číst
těchto pár řádků
věř stále živý jsem
někdy až moc
noc moje sestra
kroky do neznáma
a dveře otvírám
otevři mi prosím
chci vstoupit do předsíně
věčného štěstí
alespoň nahlédnout
na nové jiné lepší
v srdci uložené lidi
až dojdu se svým krunýřem
na poslední odpočívadlo
než donesu ho k řece
našich zapomnění
chci ještě do světa
vykřičet své přání
jak láska v srdci
někdy tak bolí
o to víc hřeje
jak všechno na houpačce
v lidském bytí je
jak jen srdce pro nás bije