Dvě Komety ve Vesmíru
DVĚ KOMETY VE VESMÍRU
kdyby i jen jeden den
naše láska trvala
i kdyby srdce zmatená
do ulic utekla
všechno za to stálo
tvé objetí i polibky
můžu jen děkovat
bohu za pošetilost
když dal nás dohromady
tvé rty tak chutnají
celá jen záříš
na obloze hvězdy jsou
a ty jdeš pod nimi
v celé své kráse
v tichu i bolesti
já patřím tobě
tak všechno se navrací
k prameni věčnému
k lásce v dlaních
jeden rok na cestu
zdá se být dlouhý
však všechno dáš
za poznání i víru
mám tě tak rád
bez bolesti i splínu
jsi mou jedinou ženou
jsi opravdová láska
co k tobě mě láká
popsat se nedá
a až otevřeš své oči
budu ti nablízku
abych se rozpustil
hned v ranním polibku
možná je svět
místo jen pro strach
já však dám lásce
zelenou v kartách
a pak se budu cítit
navždy tak krásně
a když tvé oči
orosí pláč
budu zase navždy
při tobě stát
milovat je dar
a tak s ním zacházím
modravé dálky
s obzorem se navrací
miláčku můj
šeptám teď do noci
jsi ženou kouzelnou
které se nezbavím
nechám si tvé srdce
které jsem ti dal
jsi všechno všecičko
co jsem si přál.