Dveře A Klíč
DVEŘE A KLÍČ
myšlenky mi utíkají
do tvé krásné náruče
když slunce se zahalí
nechce vidět svět
už i lístky se vzkazy
vzal mocný vítr
a já stojím pod stromem
který ztratil své peří
a chci si pouštět draka
na všech těch strništích
a nemytých tvářích
popelník je plný
a kouř zahalil svět
nohy se propadají do země
kde vlhkost je pohltí
a v téhle všední beznaději
otvírá se nový svět
je jen na tobě
zda máš chuť
vyjít po těch schodech
i z vrcholků hor
můžeš sledovat svět
i z vrcholku lásky
kde žiji teď
vidím jak na dlani
to město pod námi
které se rozpouští
a zmizí v jezeře
vytryskne pramen
a ten pohltí vše
jen plný krásy
a máš ho v sobě
láska mi dala vše
a já v ní žiji
porozumění i souznění
na každém rohu
svého bytí hledám
a cítím uvnitř sebe
jsi ta jediná
pravá a dokonalá
otoč ke mně záda
ať mohu se dotýkat
tvé hebké kůže
polibky letí světem
všechny ty od tebe
a já na ně číhám
chci je zachytit
do své sítě
a kdo může pochopit
slova básníka
který se ztratil
uprostřed světa
který tak těžko chápal
než otevřel oči
v překrásné lásce.