Fraška O Světě
FRAŠKA O SVĚTĚ
letmé políbení
na tvou hebkou tvář
na pavučinku rtů
na všechno naše
společné probuzení
když slunce na obloze
už teď visí
v té změti čar
už sám se opravdu nevyznám
a jen krok za krokem
blíží se nevyhnutelné
nejčastější příčinou smrti
bude asi narození
květinu v ruce
pro tebe nesoucí
až tvé oči zahalí pláč
nebudu tentokrát smutný
jen jedno objetí
schoulení do náruče
jsi moje víla
co zrodila se z moře
kráčela po poušti
až našla sebe
a já potom ji
teď se vyhřívám
tak strašně rád vedle ní
nechci zapomenout
na všechno co jsme my
v našem orlím hnízdě
vysoko nad řekou
k tobě se přitulím
až usneš nebo se probudíš
komu patří myšlenky
komu lásku dáš
když teď zrovna
nejsem u tebe
ty má dokonalá
kdo svůj osud nehledá
nemůže ho nalézt
uvězněn v hlavě
zapomene na sebe
zlatá klec bytí
kde není nic
a přesto všeho plno
jídla i pití
jen srdce vadne
když nemůže žít
když nemá svůj rozlet
a jen v hrudi bije