Herci A Herečky
HERCI A HEREČKY
lesní žínky tančí
kolem svého ohně
lásku z nebes vyzývají
ať přijde dolů
k nám lidem na zem
ještě teplé peřiny
ještě mraky kolem
až bude touha nekonečná
vyslyšena poprvé
na co budeme myslet
kroky jen kroky
cesty skrz trní
to jde nám nejlépe
otevírám moje srdce
navždy už zatvrzelé
jsem ti ještě blíž
než třeba před rokem
přesto tisíce světelných let
ještě pořád vzdálen
na hlavě klobouček
co dávno není v módě
byl mi učit na míru
mým osudem
až zavřu oči
co asi uvidím
jen ticho a tmu
co chtěli mi vzít
na sklonku života
až bude mi líp
napíšu do básně
co zapomněl jsem prožít
všechny mé choroby
nemocného srdce
vedu si za sebou
pěkně tiše
vstoupí se mnou do dveří
nového století
nikdo se nebude ptát
jestli vůbec smějí
červená líčka
ošlehaná větrem
bývalý horal
nyní v údolí uzemněn
jen hledím na vrcholky
už jsou pro mne nedostupné
a krátery po sopkách
uvnitř mého srdce
doufám už vyhaslé
chci se jen smát navždy