Hledám Studánku
HLEDÁM STUDÁNKU
chodba i dláždění
přes sklenku vína
barva krve rozlité
touhy a snění
blížím se ke dveřím
klíč uschován v srdci
ptám se tě rád
kolik je nám let
pod křídlem kus světa
schovej ho radši hned
než ostrým zobákem
pták z lidské hlouposti
zničí ten malý kousek nás
až jednou se potkáme
na konci vesmíru
vezmu tě opět znovu a zase
za tvou ruku
polibek na tváře
a mizíme v nedohlednu
a támhle ta hvězda
s jasným třpytem
bude už navždy patřit
jenom a jenom nán
všechno kolem nás
v pohnuté době
na krajíčku slza jedna
je moje nebo tvoje
a pírko z nebes
do prachu cest
v klidu se snáší
a zapadne do podlahy
po které šlapeš
své kroky tak vážíš
máš chuť na vše
co nabízím ti já
a mé srdce hříšníka
kouř z dýmky
co stoupá k nebesům
a v něm zapomenutá přání
nás malých lidí
kteří jsou v očích ostatních
tak něžně zapomenutí
kde kráska se skrývá
ten dnešní den
nemám chuť myslet
ani jen tak být
ponořit se k tobě
po tom jediném toužím