Jdi na obsah Jdi na menu
 


Horké Souznění

10. 2. 2017

HORKÉ SOUZNĚNÍ

 

jestli jsi to stále ty

láska v keři schovaná

podzimní listí

zbarvené do červena

pod nohama ti šustí

na té cestě srdce

po které se touláš

do nekonečna a ještě dál

na konci obce

plnou rychlostí

opustit mléčnou dráhu

být v těle bez kostí

mezi hvězdami kroužit

a snít o nás

jak dokonalé je být

a věřit v něco vyššího

co nás spojí v touze

kde se potkáme

v příštím životě

na které planetě

budeme bytostí

opravdu zase toužící

čekajíce na velké štěstí

nevidíme ty drobné

co nás spojuje

za samozřejmost považujeme

na obloze v neznámu

vidím mráček bílý

nese v sobě taky touhu

energii všech ztracených lidí

jestli mi věříš

pojď ještě kousek dál

tam nakonec našich dnů

kde rakev vystlaná čeká

v jednom objetí

odejít z tohoto světa

do hranic neznáma vstupovat

s rukama v kapsách

tak prosím o jedno

zůstaň pro dnešek

sama sebou

tak jak to jen ty umíš

to táhlo mne za tebou

i v dobách těch nejtemnějších

abych se poznal

v tvém živoucím obraze

v zrcadle žití

lásko má nejjemnější

s hebkou kůži