Horší Nebo Lepší
HORŠÍ NEBO LEPŠÍ
tak nějak nám svět
pomalu sune se kupředu
do nových časů
přehnaně sníš svůj život
když není růžové
co namalováno jest šedou
za oknem věznice
vidíš tu jedinou pravou
v lásce si poručíš
to asi ne
tvá povaha není jiná
jen ty jsi výjimečná
a kde brát stále nové
a nové lepší já
když nemám vše
v sobě čistě uzavřené
když dívám se do plamenů
a mám ten strach
co nejde překonat
slunce už vysoko
když dnes vstávám
lidský druh ohrožen
jen sám sebou
pokolikáté už
jen člověk člověku nepřítelem
ani ty nejsi jiný
k sobě málo upřímný
tak nebuď srab
řekni to nahlas
alespoň jednou
než zavře se voda
nad tebou a tvou duší
než srdce dotluče
a dech se rozplyne
než všechno vezme ďas
než tuhle báseň
přikryje v zapomnění
prach a čas
řekni to jediné slovo
co dere se ti na rty
všechna ostatní
už jsou tak zbytečná
jako nekonečné blouznění
o lepším já
jen to jediné co máš
to jsi opravdu ty
to dostal jsi při narození
a doneseš jeho poselství
až do smrti