Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hra Na Čas

21. 4. 2016

HRA NA ČAS

 

na koleně si sestavím

ze střípků sebe

jeden nový den

ve kterém všechno

co je mi blízké

doopravdy prožiji

tak jak se prožít dá

nebudu ze strachu

všechno odkládat

i před tebou pokleknu

a všechno jen tobě

budu schopný říct

všechno co jsem

co kdy jsem byl

vyjde ven

tou svou jedinou

správnou cestou

své srdce otevřu

a nechám ho pro dnešek

jen pro ten jeden den

nechám ho žít

nebudu mu vnucovat

cizích lidí vůli

vždyť jenom za sebe

stojím tu dnes

a v srdci plamen

který mne pohltí

spálí všechny strachy

a zůstanu tu stát

čistý jako svět

před svým zrozením

z jediného zrnka prachu

postavím všechno kolem sebe

na chvíli se stanu

pravým stvořitelem

jen můj život

byl mi dán

proč bych ho měl

promarnit v modlitbách

v nekonečných rozhovorech

které nikam nevedou

a jen mou cestu

uvnitř ne zraňují

tak na podpatku

jen se otočím

a vyrážím za světem

co zbylo po mně

klidně si vezměte

já nepotřebuji nic