Hvězdná Láska na Zemi
HVĚZDNÁ LÁSKA NA ZEMI
podpírám nebe dřevěnými trámy
aby nespadlo mi do postele
když s rukama za hlavou ležím
a dívám se na něj
a na jeho černi
jako na plátně kin
defilují všechny tváře
které už asi ani neznám
a mezi těmi všemi
vypluješ mi na povrch
a celé nebe stává se
jenom tebou lásko má
a úsměv jako mléčná dráha
hvězdy jako diamanty
mezi tvými zuby
a tak nervózně se zavrtím
na tom tvrdém loži
avšak zrak tak pevně hledí
na tu tvář
a měsíc jako důlek v tváři
pod deku tě schovám
na obloze občas zima bývá
a já tě chci přeci hřát
pevně tebe tisknu k sobě
jako blázen co se bojí
tvého rozplynutí
jinde než mé v duši
pod polštář se vejde věcí
třeba sny i touhy
také velké vlčí srdce
a já dneska nechci spát
jen se dívat do tvé tváře
a ta písnička co tu zní
je mi tak moc blízkou
jak bys jí sama ty
zpívala mi na uspanou
rychle přenést celé lože
do prostoru mezi hvězdy
jako koráb vesmírný
z pod dek koukají nám jen hlavy
a bezmezné souznění
do vlasů ti chytat
jejich hvězdný prach
bude se ti třpytit potom
jako krásný briliant
a budeme se tomu smát
daleko od všech lidí
přesto krásně bude nám
slzy se v té hloubce
budou měnit na led
a já je budu olizovat
a spánek ještě nepřichází
přijď alespoň ty
má jediná milovaná
mezi všemi hvězdami