Jdi na obsah Jdi na menu
 


Intermezzo

4. 7. 2020

INTERMEZZO

 

ve tváři strhané rysy

po dnešní dlouhé noci

teď ještě jedno slovo

co dlani mám

pošlu ti po větru

ať tvé vlasy zachytí je

vždyť všechna jsou určena

jenom pro tebe

ještě se dívej stále

na ten svět kolem nás

na všechny svá ALE

povznes se dnes

můžeš si přát

třeba celý svět

tak si plyne čas

a já pluji s ním

na konci svých dní

tlustou čárou označit

a pak je nechat být

tak čistý jako nikdy

náhle můžu být

tak ve všem hledat sebe

jaký krásný zvyk

ještě jednou děkuji

všem krásným dnům

jak se mnou jdou

a já jejich stínem

teď třeba polibek

a pak už není touha

jen na své věčné čekání

nechce frontu stát

přání má splněná

tolikrát a tolikrát

noci dlouhé i krátké

obě možnosti tu mám

na dopisní papír

jen pár řádků

do obálky bez adresy

doručen do dvou dnů

a kdo přečte jej

možná se zastydí

jak plytce žil

stejně jako já

za bouřky dnešní

a k tomu dalších sto let

všechnu hloubku zraněnou

odvrhl jsem

než život se dal v let

a náhle času zbývá neznámo