Jak Jsem Splynul
JAK JSEM SPLYNUL
čas běží s časem
po cestách životem
ještě nemám chuť
dívat se na nebe
je stále šedivé
a slunce nevidět
tvé oči září do tmy
a já nevidím nic
chci se jen přivinout
a potom obejmout
chci se mazlit s tebou
když tak daleko jsi
a nemám další touhy
než jen prostě být
kam mohl bych tě pozvat
třeba jen na kraj nebe
posedět na mraku
a dívat se kolem
co všechno odnesl život
a co všechno donesl
vypít sklenku vína
toho s tou rubínovou barvou
náhle už prý není
důvod se snažit
nechat všechno plynout
a všechno přijmout
tak jak přichází
takový jednotvárný život
bez hraní a snění
přitom sny mám rád
své vzdušné zámky
jen toužíme souznění
co zažil jsem s tebou
a jestli se něco změní
tak jen drobnosti
co stále jen běží
jednou bouchnout do stolu
a změnit sebe
nenechat se vláčet
blátem cest
od ostatních lidí
být náhle sám sebou
v čistotě narozený
jako malé dítko
co poznává svět
a zapamatovat si ho
hned teď jinak
než předtím jsem ho poznal
a vidět ho srdcem než očima