Jak Mi Vlastně Je
JAK MI VLASNĚ JE
narazím si klobouk
svých vin pěkně do čela
vyrazím na procházku
dokud mě něco nepotká
sednu si na křižovatku
schválně jestli dočkám se
té lásky co chci
nebo smrti dřív
po červené značce jít
po hřebeni hor
vše co bylo jest
tam dole pode mnou
nad hlavou pár křídel
jenž zvedají prach
ustoupí před obrem
tak jim připadám
pár pírek do dlaní
dopadne mi lehce
však nesou tíhu světa
ptám se sám sebe
jak mi vlastně je
uteč pomalu
a přesto svižně
pár opilců z druhého břehu
křičí na mě hlasitě
asi mě lákají
na divoký mejdan
však jak přeplavat
tu řeku širokou
když převozním má práci svou
tak těžce danou
svalím se na záda
budu myslet na tě
to abys dorazila
krásně a vesele
záchranou mou duši
tak jak ty to umíš
jen v tvém náručí
zapomenout umím
konejšivý hlas
nese mi mír a klid
stal jsem se bezbranný
tak nezlob se prosím
tebe pojal jsem tak pevně
za svou vlastní
ptám se jen hlubin svých
jen tobě patřím.