Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak Probudit Vílu

22. 4. 2012

JAK PROBUDIT VÍLU


v nádechu nebeské modři

tvé oči září

květiny v trávě

rosou se obalí

a já hledím jen

jak zkamenělý navěky

na užaslé svítání

první vždy po ránu

beru si do dlaně

tvou řasu z polštáře

a pevně jí tisknu

na svou hruď

a všechny krásné myšlenky

když den se probouzí

patří zase tobě

můj nejdražší poklade

a jen tě ještě nechat snít

malou chvíli po ránu

k tobě se přitulím

dám ti pusu do vlasů

a pohladím tvou tvář

teď když stále spíš

jako dravec vpluji

se svým věčným steskem

do tvých snů

jako lupič oknem

vstoupím tiše dál

jen nevzbudit tvou spící tvář

jediné si přál

i kdyby si byla zakletá

najdu způsob vždy

jak probudit tě do světa

ve kterém chceš žít

abych mohl stát

vedle tebe lásko

když si budeš přát

dnes probudím tě dřív

chci s tebou to svítání

zažít totiž naplno

když na nebe spolu

pověsíme slunce

jako na skobu

a naše slzy ze všech životů

umístíme na lístky

jako tu krásnou rosu

a stejně v sobě mám

napsáno zas navěky

další život po životě

zase tobě zasvětím

a probudím tě dnes

stejně jako po staletí

jen dlouhým polibkem

vždyť sám o to stojím

aby první koho vidíš

na zemi byl jsem já.