Jaký Budu Po Smrti
JAKÝ BUDU PO SMRTI
jsi mnohem lepší
než si myslíš
jsi mnohem chytřejší
než by se mohlo
na první pohled zdát
jsi hvězda nad ránem
co polední chodí spát
utíkej po schodech
ať vidíš východ slunce
jak zalije svou zahrádku
svou zemi
svým teplem na chvíli
abychom rozmrzli
jako smutní lidé
na chvíli vyloudíme
z kapes našich kabátů
ten vlídný úsměv
pro nás co tu žijeme
už někdy tak dlouho
dochází nám čas
někdy i dech
bolavá kolena
připomínají ti každý den
v křesle u kamen
jak běží čas
co na to říct
a nekřičet z plných sil
jestli mi rozumíš
co tím chci říct
stejně pro celý vesmír
bude můj hlas
pouhopouhý šepot
který nikdy neuslyší
oči pod sněhem
a další hlas
co při nese mi snění
co roztluče mé srdce
zase o mnoho rychleji
já největší ze všech
a nejmenší také
co hlavu má na krku
a bojí se myšlenek
které vždy dorazí
když všechno je hlubší
než zdálo se před chvíli
tak jeden polibek
a pak usnout
jako malé dítě
zase tobě v náručí