Jeden Den Pro Dva
JEDEN DEN PRO DVA
jak se cítí
mé opuštěné ptáče
když mysl vládne
když náhle srdce
vypovědělo službu
a nemístné poznámky
v tvém těle
náhle dostaly se navrch
tak se mi směj
klidně i breč
jen sebe nepopři
nikdy už víc
nebe je krásné
tak krásně modré
už navždy budu tu
s tebou navždy
energie se nemění
i když se světy
náhle tak mění
měla přijít katastrofa
a jen láska sílí
tak se už vrať
nebuď zakletá zas
polibkem tě probudím
ty má princezno
objetím navrátím tě
k životu tvému
který vedeš tisíce let
i když se měníš
tvé nitro ví
kdo ty jsi
a já tu budu navždy
když budeš chtít
milovat tě přeci
není žádný hřích
tak všechno říkám
stále dokola
jako by se slova
mohla zhmotnit v činy
jakoby se mohlo
zapomenout na ten klid
který v sobě máš
co nejsme my
na to tak rád
vždycky zapomínám
tak buď jen ty
a k tobě patřím já
i když se to nezdá
jsem stále tvůj