Jeden Z Nás
lepší svět
může se ti zdát
co změníš v sobě
když hřích
na patách máš
ještě jedna kaluž
musíš skrze ni
na druhém břehu
boty už očistíš
a duše bolavá
všechno v sobě má
tak letmý polibek
a už jdeš do dveří
poslední lokaj
v červené livreji
možná ti je podrží
a když ne nohou
je silně rozrazíš
jen ať svět cítí
jak silný umíš být
jak to jediné v co věříš
nenecháš si vzít
jen to co cítíš
smyslu pro tebe má
já v závějích sněhu
i na slunci vyprahlí
poslední kapku lásky
jen tobě dám
ať osvěží tě
zahřeje jen tebe
chci dotknout se
tvých hebkých vlasů
chci se tě nést
v náručí tak něžně
jen tu víru v nás
nikdy mi neber
já v tichu noci
když ještě něžně spíš
už dveře zavírám
a noční dláždění
tišší mé kroky
a už noc mě pohltí
přesto ještě s tebou
v jedné posteli
přesto mé myšlenky
k tobě pod deku
zase mne navrací
tak na nebe se dívej
a věř všemu co jsme my