Jednou A Navždy
dám světu vale
odejdu hrdě středem
mám chuť nebýt viděn
a chce se mi spát
lehnu si do trávy
tak krásně mi voní
budu asi lepší člověk
když nebudu si hrát
jestli to vidíš
a cítíš jako já
jestli má náruč
otevřená ještě je
vklouzni a vejdi
buď mi mnohem blíž
já básník i čaroděj
co chce s tebou žít
pokleknout před svědomím
dopřát mu čas
já věčně chci jít
být blíž i dál
nemám chuť vidět
ten svět tak jinak
mám chuť víc skákat
ještě tě držet
v mém srdci
chci celý se rozplynout
a už se neobjevit
zmizet v tvém těle
kolovat ti v žilách
na kousku nebe
stavět svá jitra
možná se podívám
na to nebe nádherné
co vidět bude
až jednou nebude
sepnuté dlaně
a v tváři strach
má hlava na cestách
to není jen tak
její hbité manévry
chce mi něco podsouvat
tak se jen dívám
a srdcem otevřeným
vstupuji přes okno
do cizí zahrady
kde může mne vítat
zase jenom ty
a jak jinak než jako vždy
nádherným polibkem