Jen Do Počtu
JEN DO POČTU
když uvidíš svět
přes barevná skla
jak tvá hlava
bude asi reagovat
jak budeš vypadat
za tisíc let
kdy všechno v co věříš
vezme prach pryč
a zbude jen sen
ten se stane skutečností
a nemusíš už myslet víc
jak dál půjdeš do světa
kde nechceš více být
nemocné tvé tělo
obrazem tvé duše
obraz všech vzpomínek
nosíš si v hlavě
přehráváš před spaním
a probouzíš se zase
v klubíčku stočený
jen neumět prodat
co ještě je tvé
kdesi v okolí
modravé dlouhé nebe
a pod nohama hnědá zem
kde ani tráva neroste
tak se divíš všemu
co prožil jsi v kůži
jiných lidí
a slzy na zemi
nikomu nic neprozradí
kdesi v hlubinách řek
všechna ta tajemství
jestli se nepletu
nenajdu je opět
ani ve svém poblouznění
sám prodávám tělo
po kouskách do bazaru
ani nevím proč
kdo chtěl bych
stařešinu rodu
který je nemoudrý
ve všech co dělám
tak často hřeším
a ještě jsem hrdý
na své nedokonalosti
jako zapomenutý chci zůstat
pryč ze vzpomínek
všech lidí