Jenom Barvy
JENOM BARVY
když slova slyším
která nemám rád
celé tělo otřese se
a nikdy nejsem rád
neklidný slon
uložený v porcelánu
co asi stane se
až pohnu se v něm
netřeba připomínat
už všechno jsem dal
na talířek osudu
už nemám chutě další
chci vidět nový svět
jak vstupuje do duší
jak slovo láska
z našich ložnic nemizí
už nechci se stavět na zadní
a dělat něco víc
už budu jen souznění
a nad tím vším
naše společná duše
už úsměv mi
nikdo z tváře
ničím nevymaže i přes slzy
uvidím lepší část
našeho života
před tunelem trošku strach
z tmy a nebezpečí
na jeho konci zase slunce
další rozednění
takový tajemný východ slunce
takové všechno v nás
nespočetně napsané
už vidím cíl
a v něm nový start
chci přivinout tě k sobě
tentokrát už napořád
už nebude nic dalšího
jenom my a my
kolikrát to napsat mám
než mi vůbec uvěříš
uděláme pro sebe
jenom krásné omalovánky
a do nich neznámé barvy
vybarvíme celý náš svět
jenom pro nás tak krásně
už se těším zas
pod jednou společnou dekou
jak přivítáme ráno